Výpravy

V Domech dětí se učitelé pokusili v dětech vzbudit zájem o přírodu tím, že jim dali k dispozici malý pozemek, který mohli obdělávat. Dítě potřebuje v přírodě žít, ne se o ní jen učit. Musí se osvobodit od pout, které ho izolují od přírody a připoutávají k uměle vytvořenému životu v prostředí města. Dětem může život ve městě usnadnit i lehčí oblečení a pohodlnější (nebo žádná) obuv.
Dnes si pod pojmem příroda představujeme pěstování květin nebo chov zvířat na maso, pomoc nebo ochranu člověka. Důsledkem tohoto je duše ochuzená o estetické dojmy a lidé mají popletenou hodnotovou orientaci.
Příroda dnes mnoho lidí děsí. Obávají se čerstvého vzduchu, přímého slunce, nočního mrazu i deště. V současné době je příroda mnoha dětem vzdálena. Pouze čas od času se jim naskytne přímý kontakt s ní, nebo možnost delšího pobytu v ní. V minulosti se vynakládalo mnoho úsilí na to, aby se v dětech rozvíjel cit pro krásu přírody, aby dokázaly vnímat květiny, rostliny, zvířata a krajinu.
Výuka ve škole může dítě upoutat do takové míry, jelikož zajímavé a kvalitní informace pro práci přináší. Dítě, které je více než kdokoli jiný spontánním pozorovatelem přírody, musí mít k dispozici nezbytné pomůcky, se kterými může pracovat. Děti v přírodě nabývají vědomosti o přírodě nikoli z knih, ale z přírody samé.
Dítě má velký zájem o živé bytosti. Může-li tento zájem konkrétně realizovat v praxi tím, že se bude starat o rostlinky a zvířata, přinese mu to potěšení. Taková zkušenost učí dítě nežít jen dneškem, ale předvídat, co bude zítra a také pocitu zodpovědnosti za to, co může přinést zítřek. Pokud dítě ví, že ho zvířátka a rostlinky potřebují, pociťuje za ně zodpovědnost. Mláďátka naplňují dítě pocitem něhy, nadšením a touhou jim pomáhat. Stejně intenzivně se děti zajímají o rostlinky.